trojúhelník

Czech

Etymology

From troj- +‎ úhel +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtrojʔuːɦɛlɲiːk]

• Audio:

  (file)

Noun

trojúhelník m inan

1. (geometry) triangle

   rovnoramenný trojúhelník ― isosceles triangle

   rovnostranný trojúhelník ― equilateral triangle

   pravoúhlý trojúhelník ― right triangle

   tupoúhlý trojúhelník ― obtuse triangle

   Trojúhelník má tři vrcholy a tři strany. ― A triangle has three vertices and three sides.

Declension

Declension of trojúhelník (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	trojúhelník	trojúhelníky
genitive	trojúhelníka, trojúhelníku	trojúhelníků
dative	trojúhelníku	trojúhelníkům
accusative	trojúhelník	trojúhelníky
vocative	trojúhelníku	trojúhelníky
locative	trojúhelníku	trojúhelnících
instrumental	trojúhelníkem	trojúhelníky

Hypernyms

• mnohoúhelník

Further reading

• “trojúhelník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “trojúhelník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “trojúhelník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026