tvář

See also: tvar, tvár, tvär, tvår, and TV-ar

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech tvář, from Proto-Slavic *tvarь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtvaːr̝̊]

• audio

  (file)

• Rhymes: -aːr̝̊

Noun

tvář f

1. face

   Synonym: obličej

2. cheek

   Synonym: líc

Declension

Declension of tvář (soft zero-ending feminine)

	singular	plural
nominative	tvář	tváře
genitive	tváře	tváří
dative	tváři	tvářím
accusative	tvář	tváře
vocative	tváři	tváře
locative	tváři	tvářích
instrumental	tváří	tvářemi

Derived terms

• tvářit
• zachránit tvář
• ztratit tvář

 

Related terms

• tvar
• tvořit

 

Further reading

• tvář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• tvář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• tvář in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *tvarь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈtβaːr̝/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈtvaːr̝̊/

Noun

tvář f

1. creature, creation

   Synonyms: tvor, stvořenie

   všě tváři ― all creatures

2. appearance

   Synonym: podoba

3. face

   Synonyms: obličěj, líce

4. sign

Declension

Declension of tvář (i-stem)

	singular	dual	plural
nominative	tvář	tváři	tváři
genitive	tváři	tvářú	tváří
dative	tváři	tvářma	tvářem
accusative	tvář	tváři	tváři
vocative	tváři	tváři	tváři
locative	tváři	tvářú	tvářech
instrumental	tvářú	tvářma	tvářmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: tvář

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “tvář”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění