vřěteno

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *verteno.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋr̝i̯ɛtɛno/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈvr̝ɛtɛno/

Noun

vřěteno n

1. spindle

   po vřěteně / po straně vřětena ― (please add an English translation of this usage example)

Declension

Declension of vřěteno (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	vřěteno	vřěteně	vřětena
genitive	vřětena	vřětenú	vřěten
dative	vřětenu	vřětenoma	vřětenóm
accusative	vřěteno	vřěteně	vřětena
vocative	vřěteno	vřěteně	vřětena
locative	vřěteně, vřětenu	vřětenú	vřěteniech
instrumental	vřětenem	vřětenoma	vřěteny

This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

• Czech: vřeteno

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “vřěteno”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění