vybavit

Czech

Etymology

From vy- +‎ bavit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪbavɪt]

• Audio

  (file)

Verb

vybavit pf (imperfective vybavovat)

1. to equip

   Je plně vybaven všemi náležitostmi. ― It is fully equipped with all necessities.

2. (reflexive with si) to recall

   Nemůžu si vybavit, jak se jmenuje. ― I can't recall his name.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vybavit, vybaviti	Active adjective	vybavivší
Verbal noun	vybavení	Passive adjective	vybavený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vybavím	vybavíme	—	vybavme
2nd person	vybavíš	vybavíte	vybav	vybavte
3rd person	vybaví	vybaví	—	—

The verb vybavit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vybavil	vybavili	vybaven	vybaveni
masculine inanimate		vybavily		vybaveny
feminine	vybavila		vybavena
neuter	vybavilo	vybavila	vybaveno	vybavena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vybaviv
feminine + neuter singular	—	vybavivši
plural	—	vybavivše

Derived terms

• vybavení n
• vybavený m
• výbava f

 

Further reading

• vybaviti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vybaviti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vybavit in Internetová jazyková příručka