jalovec

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *(j)alovьcь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈjalovɛt͡s]
• Hyphenation: ja‧lo‧vec

Noun

jalovec m inan

1. juniper

Declension

Declension of jalovec (soft masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	jalovec	jalovce
genitive	jalovce	jalovců
dative	jalovci	jalovcům
accusative	jalovec	jalovce
vocative	jalovci	jalovce
locative	jalovci	jalovcích
instrumental	jalovcem	jalovci

Derived terms

• jalovcová bobule
• jalovčinka

 

Further reading

• jalovec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• jalovec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• jalovec in Internetová jazyková příručka