ovoce

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech ovoce, from Proto-Slavic *ovoťe.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈovot͡sɛ]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -otsɛ
• Hyphenation: ovo‧ce

Noun

ovoce n (related adjective ovocný)

1. fruit

   zakázané ovoce chutná nejlépe ― forbidden fruit is the sweetest

Declension

Declension of ovoce (soft neuter)

	singular	plural
nominative	ovoce	ovoce
genitive	ovoce	ovocí
dative	ovoci	ovocím
accusative	ovoce	ovoce
vocative	ovoce	ovoce
locative	ovoci	ovocích
instrumental	ovocem	ovoci

Derived terms

• ovocitý

 

Related terms

• ovocnář

 

Further reading

• ovoce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• ovoce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• ovoce in Internetová jazyková příručka