příslušník

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From příslušet +‎ -ník.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈpr̝̊iːsluʃɲiːk]

Noun

[edit]

příslušník m anim (female equivalent příslušnice)

  1. a person who is part of a certain group, a member
  2. (dated) short for a member of Veřejné bezpečnosti (Public Security)

Declension

[edit]

Synonyms

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • příslušník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • příslušník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989