změna

See also: zmena

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *jьzměna. Deverbal from změnit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzm̩ɲɛna]

Noun

změna f

1. change

   provést změny ― to make changes

Declension

Declension of změna (hard feminine)

	singular	plural
nominative	změna	změny
genitive	změny	změn
dative	změně	změnám
accusative	změnu	změny
vocative	změno	změny
locative	změně	změnách
instrumental	změnou	změnami

Further reading

• změna in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• změna in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• změna in Internetová jazyková příručka