From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
Etymology[edit]
From u- + konat.
Pronunciation[edit]
úkon m inan
- act, action
- provést úkon ― to carry out a task
Declension[edit]
Declension of úkon (hard masculine inanimate)
Further reading[edit]
- úkon in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- úkon in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- úkon in Internetová jazyková příručka