čepičář

Czech

Etymology

From čepice (“cap”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɛpɪt͡ʃaːr̝̊]
• Rhymes: -ɪtʃaːr̝̊
• Hyphenation: če‧pi‧čář

Noun

čepičář m anim (feminine čepičářka)

1. capmaker

Declension

Declension of čepičář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	čepičář	čepičáři
genitive	čepičáře	čepičářů
dative	čepičářovi, čepičáři	čepičářům
accusative	čepičáře	čepičáře
vocative	čepičáři	čepičáři
locative	čepičářovi, čepičáři	čepičářích
instrumental	čepičářem	čepičáři

Derived terms

• čepičářství n

 

Related terms

• čapka f
• čepec m inan
• čepice f
• čepička f
• čepičkář m anim

 

Further reading

• čepičář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• čepičář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• čepičář in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• čepičář in Internetová jazyková příručka