činidlo

Czech

Etymology

From činit +‎ -dlo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɪɲɪdlo]
• Rhymes: -ɪdlo

Noun

činidlo n

1. (chemistry) agent, reagent

   Synonyms: reagens, reagencie

   absorpční činidlo ― absorbent

   aktivační činidlo ― activated agent

Declension

Declension of činidlo (hard neuter reducible)

	singular	plural
nominative	činidlo	činidla
genitive	činidla	činidel
dative	činidlu	činidlům
accusative	činidlo	činidla
vocative	činidlo	činidla
locative	činidle, činidlu	činidlech
instrumental	činidlem	činidly

Further reading

• činidlo in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• činidlo in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• činidlo in Internetová jazyková příručka