řújen

Old Czech

Etymology

From řújě +‎ -en.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈr̝uːjɛn/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈr̝iːjɛn/

Noun

řújen m inan

1. October

Declension

Declension of řújen (hard o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	řújen	řújny	řújni, řújnové
genitive	řújna, řújnu	řújnú	řújnóv
dative	řújnu	řújnoma	řújnóm
accusative	řújen	řújny	řújny
vocative	řújne	řújny	řújni, řújnové
locative	řújně, řújnu	řújnú	řújniech
instrumental	řújnem	řújnoma	řújny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: říjen

See also

• (Gregorian calendar months) měsiec v kalendáři; leden, únor, břězen, duben, máj, črven, črvnec, srpen, zářuj, řújen, listopad, prosinec ^{(Category: zlw-ocs:Months)}

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “řújen”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění