Inherited from Old Czech žitie, from Proto-Slavic *žitьje.
žití n
- verbal noun of žít
- life
Declension of žití (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
žití
|
žití
|
genitive
|
žití
|
žití
|
dative
|
žití
|
žitím
|
accusative
|
žití
|
žití
|
vocative
|
žití
|
žití
|
locative
|
žití
|
žitích
|
instrumental
|
žitím
|
žitími
|
- žití in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- žití in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- žití in Internetová jazyková příručka