bělovous

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *běloǫsъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbjɛlovou̯s]

Noun

bělovous m anim

1. (rare) a man with a white beard, whitebeard

Declension

Declension of bělovous (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	bělovous	bělovousové
genitive	bělovousa	bělovousů
dative	bělovousovi, bělovousu	bělovousům
accusative	bělovousa	bělovousy
vocative	bělovouse	bělovousové
locative	bělovousovi, bělovousu	bělovousech
instrumental	bělovousem	bělovousy

Related terms

adjective

• bělovousý

 

Further reading

• bělovous in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• bělovous in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989