břichomluvec

Czech

Etymology

From břichomluva +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbr̝ɪxomluvɛt͡s]

Noun

břichomluvec m anim

1. ventriloquist

Declension

Declension of břichomluvec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	břichomluvec	břichomluvci
genitive	břichomluvce	břichomluvců
dative	břichomluvcovi, břichomluvci	břichomluvcům
accusative	břichomluvce	břichomluvce
vocative	břichomluvče	břichomluvci
locative	břichomluvcovi, břichomluvci	břichomluvcích
instrumental	břichomluvcem	břichomluvci

Related terms

adjectives

• břichomluvecký
• břichomluvný

 

nouns

• břichomluva
• břichomluvectví

 

Further reading

• břichomluvec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• břichomluvec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• břichomluvec in Internetová jazyková příručka