buditel

Czech

Etymology

From budit (“to wake up”) +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbuɟɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl
• Hyphenation: bu‧di‧tel

Noun

buditel m anim (feminine buditelka, related adjective buditelský)

1. (historical) National Revivalist

   Synonym: obrozenec

2. awakener

Declension

Declension of buditel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	buditel	buditelé
genitive	buditele	buditelů
dative	buditelovi, buditeli	buditelům
accusative	buditele	buditele
vocative	buditeli	buditelé
locative	buditelovi, buditeli	buditelích
instrumental	buditelem	buditeli

Derived terms

• buditelství

 

Related terms

• budit
• budíček
• budík

 

Further reading

• buditel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• buditel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• buditel in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• buditel in Internetová jazyková příručka