cvičenec

Czech

Etymology

From cvičen +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡svɪt͡ʃɛnɛt͡s]

Noun

cvičenec m anim (feminine cvičenka)

1. gymnast

Declension

Declension of cvičenec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	cvičenec	cvičenci
genitive	cvičence	cvičenců
dative	cvičencovi, cvičenci	cvičencům
accusative	cvičence	cvičence
vocative	cvičenče	cvičenci
locative	cvičencovi, cvičenci	cvičencích
instrumental	cvičencem	cvičenci

Further reading

• cvičenec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• cvičenec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• cvičenec in Internetová jazyková příručka