děvkař

Czech

Etymology

From děvka +‎ -ař.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟɛfkar̝̊]

Noun

děvkař m anim

1. whoremonger (customer of whores)
2. womanizer

Declension

Declension of děvkař (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	děvkař	děvkaři
genitive	děvkaře	děvkařů
dative	děvkařovi, děvkaři	děvkařům
accusative	děvkaře	děvkaře
vocative	děvkaři	děvkaři
locative	děvkařovi, děvkaři	děvkařích
instrumental	děvkařem	děvkaři

See also

• sukničkář

Further reading

• děvkař in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• děvkař in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• děvkař in Internetová jazyková příručka