hrabě

See also: hrabe and hrábě

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hrabie, itself borrowed from Middle High German grâve, from Old High German grāfio (“ruler”) (German Graf).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦrabjɛ]
• Hyphenation: hra‧bě

Noun

hrabě m anim (feminine hraběnka)

1. count (male ruler)

Declension

Declension of hrabě (t-stem masculine animate)

	singular	plural
nominative	hrabě	hrabata
genitive	hraběte	hrabat
dative	hraběti	hrabatům
accusative	hraběte	hrabata
vocative	hrabě	hrabata
locative	hraběti	hrabatech
instrumental	hrabětem	hrabaty

Related terms

• hraběcí
• hrabství n

 

Further reading

• hrabě in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hrabě in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hrabě in Internetová jazyková příručka