křemičitan

Czech

Etymology

From křemičitý +‎ -an.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkr̝̊ɛmɪt͡ʃɪtan]

Noun

křemičitan m inan

1. (Inorganic chemistry) silicate

   Synonym: silikát

Declension

Declension of křemičitan (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	křemičitan	křemičitany
genitive	křemičitanu	křemičitanů
dative	křemičitanu	křemičitanům
accusative	křemičitan	křemičitany
vocative	křemičitane	křemičitany
locative	křemičitanu	křemičitanech
instrumental	křemičitanem	křemičitany

Further reading

• křemičitan in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• křemičitan in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989