kolovrátek

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkolovraːtɛk]

Noun

kolovrátek m inan

1. diminutive of kolovrat
2. barrel organ, street organ

   Synonym: flašinet

Usage notes

• Often used figuratively to refer to repetitiveness of somebody's speech:

  Sklapni, začínáš mlít jako kolovrátek! ― Shut it, you're going into a rigmarole!

Declension

Declension of kolovrátek (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	kolovrátek	kolovrátky
genitive	kolovrátku	kolovrátků
dative	kolovrátku	kolovrátkům
accusative	kolovrátek	kolovrátky
vocative	kolovrátku	kolovrátky
locative	kolovrátku	kolovrátcích
instrumental	kolovrátkem	kolovrátky

Further reading

• kolovrátek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kolovrátek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• kolovrátek in Internetová jazyková příručka