mstitel

Czech

Etymology

From mstít (“to take revenge”) +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmscɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl
• Hyphenation: msti‧tel

Noun

mstitel m anim (feminine mstitelka)

1. avenger

Declension

Declension of mstitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	mstitel	mstitelé
genitive	mstitele	mstitelů
dative	mstitelovi, mstiteli	mstitelům
accusative	mstitele	mstitele
vocative	mstiteli	mstitelé
locative	mstitelovi, mstiteli	mstitelích
instrumental	mstitelem	mstiteli

Related terms

• msta
• mstivost
• mstivý
• mstít

 

Further reading

• mstitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• mstitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• mstitel in Internetová jazyková příručka