mučivý

Czech

Etymology

From mučit (“to torture”) +‎ -ivý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmut͡ʃɪviː]
• Rhymes: -ɪviː
• Hyphenation: mu‧či‧vý

Adjective

mučivý (comparative mučivější, superlative nejmučivější, adverb mučivě)

1. torturous, excruciating

   Synonyms: trýznivý, palčivý

Declension

Declension of mučivý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	mučivý		mučivá	mučivé
genitive	mučivého		mučivé	mučivého
dative	mučivému		mučivé	mučivému
accusative	mučivého	mučivý	mučivou	mučivé
locative	mučivém		mučivé	mučivém
instrumental	mučivým		mučivou	mučivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	mučiví	mučivé		mučivá
genitive	mučivých
dative	mučivým
accusative	mučivé			mučivá
locative	mučivých
instrumental	mučivými

Related terms

• mučení
• mučidlo
• mučit
• mučitel
• mučírna

 

Further reading

• mučivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• mučivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• mučivý in Internetová jazyková příručka