nářek

Czech

Etymology

Deverbal from naříkat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːr̝ɛk]
• Rhymes: -aːr̝ɛk

Noun

nářek m inan

1. moan (a low cry of pain)

Declension

Declension of nářek (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	nářek	nářky
genitive	nářku	nářků
dative	nářku	nářkům
accusative	nářek	nářky
vocative	nářku	nářky
locative	nářku	nářcích
instrumental	nářkem	nářky

Further reading

• nářek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• nářek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• nářek in Internetová jazyková příručka