nácvik

Czech

Etymology

Deverbal from nacvičit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːt͡svɪk]

Noun

nácvik m inan

1. practice, drill, rehearsal

   nácvik na přehlídku ― dress rehearsal

   maturitní nácvik ― graduation rehearsal

   kondiční nácvik ― fitness training

Declension

Declension of nácvik (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	nácvik	nácviky
genitive	nácviku	nácviků
dative	nácviku	nácvikům
accusative	nácvik	nácviky
vocative	nácviku	nácviky
locative	nácviku	nácvicích
instrumental	nácvikem	nácviky

Related terms

• nacvičovat

 

Further reading

• nácvik in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• nácvik in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• nácvik in Internetová jazyková příručka