náhradník

Czech

Etymology

From nahradit (“to substitute”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːɦradɲiːk]
• Rhymes: -adɲiːk
• Hyphenation: náh‧rád‧ník

Noun

náhradník m anim (feminine náhradnice)

1. substitute (person in sports)

   Synonyms: náhrada, záskok

Declension

Declension of náhradník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	náhradník	náhradníci
genitive	náhradníka	náhradníků
dative	náhradníkovi, náhradníku	náhradníkům
accusative	náhradníka	náhradníky
vocative	náhradníku	náhradníci
locative	náhradníkovi, náhradníku	náhradnících
instrumental	náhradníkem	náhradníky

Related terms

• nahradit
• nahraditelný
• náhrada
• náhradní

 

Further reading

• náhradník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• náhradník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• náhradník in Internetová jazyková příručka