From na- + bít.
nabít pf (imperfective nabíjet)
- to charge (to cause to take on an electric charge)
- Antonym: vybít
- nabíti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- nabíti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- nabít in Internetová jazyková příručka