nešťastník

Czech

Etymology

From nešťastný +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnɛʃcastɲiːk]

Noun

nešťastník m anim

1. unfortunate, wretch, poor soul, poor guy

   Antonym: šťastlivec

Declension

Declension of nešťastník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	nešťastník	nešťastníci
genitive	nešťastníka	nešťastníků
dative	nešťastníkovi, nešťastníku	nešťastníkům
accusative	nešťastníka	nešťastníky
vocative	nešťastníku	nešťastníci
locative	nešťastníkovi, nešťastníku	nešťastnících
instrumental	nešťastníkem	nešťastníky

Further reading

• nešťastník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• nešťastník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• nešťastník in Internetová jazyková příručka