obejít

Czech

Etymology

From ob- +‎ jít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈobɛjiːt]
• Rhymes: -ɛjiːt
• Hyphenation: obe‧jít

Verb

obejít pf (imperfective obcházet)

1. to bypass
2. (reflexive with se) to do without, to dispense

Conjugation

Conjugation

Infinitive	obejít, obejíti	Active adjective	obešedší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	obejdu	obejdeme	—	obejděme
2nd person	obejdeš	obejdete	obejdi	obejděte
3rd person	obejde	obejdou	—	—

The verb obejít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	obešel	obešli	—	—
masculine inanimate		obešly		—
feminine	obešla		—
neuter	obešlo	obešla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	obešed
feminine + neuter singular	—	obešedši
plural	—	obešedše

Further reading

• obejíti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• obejíti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• obejít in Internetová jazyková příručka