odsouzený

See also: odsouzeny

Czech

Etymology

From odsouzen +‎ -ý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotsou̯zɛniː]

Adjective

odsouzený

1. convicted

Declension

Declension of odsouzený (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	odsouzený		odsouzená	odsouzené
genitive	odsouzeného		odsouzené	odsouzeného
dative	odsouzenému		odsouzené	odsouzenému
accusative	odsouzeného	odsouzený	odsouzenou	odsouzené
locative	odsouzeném		odsouzené	odsouzeném
instrumental	odsouzeným		odsouzenou	odsouzeným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	odsouzení	odsouzené		odsouzená
genitive	odsouzených
dative	odsouzeným
accusative	odsouzené			odsouzená
locative	odsouzených
instrumental	odsouzenými

Noun

odsouzený m anim

1. convict (convicted of a crime)

Declension

Declension of odsouzený (hard masculine animate adjectival)

	singular	plural
nominative	odsouzený	odsouzení
genitive	odsouzeného	odsouzených
dative	odsouzenému	odsouzeným
accusative	odsouzeného	odsouzené
vocative	odsouzený	odsouzení
locative	odsouzeném	odsouzených
instrumental	odsouzeným	odsouzenými

Further reading

• odsouzený in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odsouzený in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odsouzený in Internetová jazyková příručka