otroctví

Czech

Etymology

From otrok +‎ -ctví.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotrot͡stviː]

Noun

otroctví n

1. slavery

Declension

Declension of otroctví (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	otroctví	otroctví
genitive	otroctví	otroctví
dative	otroctví	otroctvím
accusative	otroctví	otroctví
vocative	otroctví	otroctví
locative	otroctví	otroctvích
instrumental	otroctvím	otroctvími

Related terms

• otrok

 

Further reading

• otroctví in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• otroctví in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• otroctví in Internetová jazyková příručka