panikář

Czech

Etymology

From panika +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpanɪkaːr̝̊]
• Hyphenation: pa‧ni‧kář
• Rhymes: -ɪkaːr̝̊

Noun

panikář m anim (feminine panikářka)

1. alarmist

   Synonym: alarmista

Declension

Declension of panikář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	panikář	panikáři
genitive	panikáře	panikářů
dative	panikářovi, panikáři	panikářům
accusative	panikáře	panikáře
vocative	panikáři	panikáři
locative	panikářovi, panikáři	panikářích
instrumental	panikářem	panikáři

Derived terms

• panikářka f
• panikářský
• panikářství

 

Further reading

• panikář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• panikář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• panikář in Internetová jazyková příručka