polovodič

Czech

Etymology

From polo- +‎ vodič.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpolovoɟɪt͡ʃ]

Noun

polovodič m inan

1. (physics) semiconductor

Declension

Declension of polovodič (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	polovodič	polovodiče
genitive	polovodiče	polovodičů
dative	polovodiči	polovodičům
accusative	polovodič	polovodiče
vocative	polovodiči	polovodiče
locative	polovodiči	polovodičích
instrumental	polovodičem	polovodiči

Further reading

• polovodič in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• polovodič in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• polovodič in Internetová jazyková příručka