pravomoc

Czech

Etymology

From právo +‎ moc.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpravomot͡s]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: pra‧vo‧moc

Noun

pravomoc f

1. authority

Declension

Declension of pravomoc (soft zero-ending feminine // mixed i-stem [type 'moc'] feminine)

	singular	plural
nominative	pravomoc	pravomoce, pravomoci
genitive	pravomoce, pravomoci	pravomocí
dative	pravomoci	pravomocím, pravomocem
accusative	pravomoc	pravomoce, pravomoci
vocative	pravomoci	pravomoce, pravomoci
locative	pravomoci	pravomocích, pravomocech
instrumental	pravomocí	pravomocemi

Related terms

• pravomocný

 

See also

• autorita f

Further reading

• pravomoc in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pravomoc in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pravomoc in Internetová jazyková příručka