pročíst

Czech

Etymology

From pro- +‎ číst.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈprot͡ʃiːst]

Verb

pročíst pf

1. to peruse (to read completely)

   Synonym: přečíst

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pročíst, pročísti	Active adjective	pročetší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pročtu	pročteme	—	pročtěme
2nd person	pročteš	pročtete	pročti	pročtěte
3rd person	pročte	pročtou	—	—

The verb pročíst does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pročetl	pročetli	pročten	pročteni
masculine inanimate		pročetly		pročteny
feminine	pročetla		pročtena
neuter	pročetlo	pročetla	pročteno	pročtena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pročet
feminine + neuter singular	—	pročetši
plural	—	pročetše

Further reading

• pročísti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pročísti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pročíst in Internetová jazyková příručka