promíchat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]promíchat pf (imperfective míchat)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | promíchat, promíchati | Active adjective | promíchavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | promíchání | Passive adjective | promíchaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | promíchám | promícháme | — | promíchejme |
| 2nd person | promícháš | promícháte | promíchej | promíchejte |
| 3rd person | promíchá | promíchají | — | — |
| The verb promíchat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | promíchal | promíchali | promíchán | promícháni |
| masculine inanimate | promíchaly | promíchány | ||
| feminine | promíchala | promíchána | ||
| neuter | promíchalo | promíchala | promícháno | promíchána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | promíchav |
| feminine + neuter singular | — | promíchavši |
| plural | — | promíchavše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- promíchati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- promíchati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- promíchat in Internetová jazyková příručka