psav

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

psav

  1. (obsolete) masculine singular past transgressive of psát
    • 1869, V. Brandl, “Staročeské řízení soudní”, in Právník, volume 8, page 602:
      Pan Ondřej z Dubé psav dílo své okolo r. 1400 mohl praviti, že pán vynášející potaz u soudu má býti „kmet ot předkóv svých“, poněvadž za něho mohli býti kmety jen páni staří; Kornel ze Všehrd ale, psav dílo své po roku 1487, praví na str. 61: „za právo jest, že žádný potazu panského ne móž vynésti než ti, na které sudí podá, a ti mají býti kmeti.“
      (please add an English translation of this quotation)