sebevědomý

Czech

Etymology

From sebe- +‎ vědomý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsɛbɛvjɛdomiː]

Adjective

sebevědomý

1. self-confident

Declension

Declension of sebevědomý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	sebevědomý		sebevědomá	sebevědomé
genitive	sebevědomého		sebevědomé	sebevědomého
dative	sebevědomému		sebevědomé	sebevědomému
accusative	sebevědomého	sebevědomý	sebevědomou	sebevědomé
locative	sebevědomém		sebevědomé	sebevědomém
instrumental	sebevědomým		sebevědomou	sebevědomým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	sebevědomí	sebevědomé		sebevědomá
genitive	sebevědomých
dative	sebevědomým
accusative	sebevědomé			sebevědomá
locative	sebevědomých
instrumental	sebevědomými

Related terms

• sebevědomí n

 

Further reading

• sebevědomý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• sebevědomý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• sebevědomý in Internetová jazyková příručka