stěžovat

Czech

Etymology

From s- +‎ těžký +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈscɛʒovat]

Verb

stěžovat impf (perfective postěžovat)

1. (reflexive with si) to complain

   Nemůžu si stěžovat. ― I can't complain.

   Věděl jsem že si bude stěžovat. ― I knew he was going to complain.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	stěžovat, stěžovati	Active adjective	stěžující
Verbal noun	stěžování	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	stěžuji, stěžuju (coll.)	stěžujeme	—	stěžujme
2nd person	stěžuješ	stěžujete	stěžuj	stěžujte
3rd person	stěžuje	stěžují, stěžujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive stěžovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	stěžoval	stěžovali	—	—
masculine inanimate		stěžovaly		—
feminine	stěžovala		—
neuter	stěžovalo	stěžovala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	stěžuje	—
feminine + neuter singular	stěžujíc	—
plural	stěžujíce	—

Derived terms

• postěžovat
• stěžovatel
• stížnost

 

Related terms

• postěžovat
• protežovat
• ztěžovat

 

See also

• brblat
• bručet
• frflat
• skuhrat
• remcat
• reptat
• žbrblat
• žehrat

Further reading

• stěžovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• stěžovati si in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• stěžovat in Internetová jazyková příručka