točit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: tocit

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech točiti, from Proto-Slavic *točiti, causative of Proto-Slavic *tekti (téct).

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

točit impf (perfective dotočit or otočit or přitočit)

  1. to turn, to spin

Conjugation

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • točiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • točiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • točit in Internetová jazyková příručka