trapič

See also: trapić and trápíc

Czech

Etymology

From trápit +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtrapɪt͡ʃ]

Noun

trapič m anim (feminine trapička)

1. tormentor, torturer

   Synonym: mučitel

Declension

Declension of trapič (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	trapič	trapiči
genitive	trapiče	trapičů
dative	trapičovi, trapiči	trapičům
accusative	trapiče	trapiče
vocative	trapiči	trapiči
locative	trapičovi, trapiči	trapičích
instrumental	trapičem	trapiči

Further reading

• trapič in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• trapič in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• trapič in Internetová jazyková příručka