vývrtka

Czech

Etymology

From vyvrtat +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːvr̩tka]

Noun

vývrtka f

1. corkscrew
2. (aviation) tailspin

Declension

Declension of vývrtka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	vývrtka	vývrtky
genitive	vývrtky	vývrtek
dative	vývrtce	vývrtkám
accusative	vývrtku	vývrtky
vocative	vývrtko	vývrtky
locative	vývrtce	vývrtkách
instrumental	vývrtkou	vývrtkami

Further reading

• vývrtka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vývrtka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vývrtka in Internetová jazyková příručka