věščba

Old Czech

Alternative forms

• věšťba

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *věščьba.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋi̯ɛʃt͡ʃba/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈvjɛʒd͡ʒba/

Noun

věščba f

1. divination

Declension

Declension of věščba (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	věščba	věščbě	věščby
genitive	věščby	věščbú	věščeb
dative	věščbě	věščbama	věščbám
accusative	věščbu	věščbě	věščby
vocative	věščbo	věščbě	věščby
locative	věščbě	věščbú	věščbách
instrumental	věščbú	věščbama	věščbami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: věštba

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “věščba”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění