zbloudit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From z- +‎ bloudit.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

zbloudit pf

  1. to lose one's way, to go astray, to stray from, to train off

Conjugation

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • zblouditi in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • zblouditi in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • zbloudit in Internetová jazyková příručka