zhatit

Czech

Etymology

From z- +‎ hatit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzɦacɪt]

Verb

zhatit pf (imperfective hatit)

1. (transitive) to thwart

   Synonyms: překazit, zkazit, zbabrat, zabránit, zmařit

   zhatit něčí plány ― to thwart someone's plans

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zhatit, zhatiti	Active adjective	zhativší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zhatím	zhatíme	—	zhaťme
2nd person	zhatíš	zhatíte	zhať	zhaťte
3rd person	zhatí	zhatí	—	—

The verb zhatit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zhatil	zhatili	zhacen	zhaceni
masculine inanimate		zhatily		zhaceny
feminine	zhatila		zhacena
neuter	zhatilo	zhatila	zhaceno	zhacena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zhativ
feminine + neuter singular	—	zhativši
plural	—	zhativše

Further reading

• zhatiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zhatiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zhatit in Internetová jazyková příručka