běsnit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From běs +‎ -it.

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

běsnit impf

  1. to rage, to rave, to rampage

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive běsnit, běsniti Active adjective běsnivší
Verbal noun běsnění Passive adjective běsněný
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person běsním běsníme — běsněme
2nd person běsníš běsníte běsni běsněte
3rd person běsní běsní — —
The verb běsnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate běsnil běsnili běsněn běsněni
masculine inanimate běsnily běsněny
feminine běsnila běsněna
neuter běsnilo běsnila běsněno běsněna
Transgressives present past
masculine singular — běsniv
feminine + neuter singular — běsnivši
plural — běsnivše

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • běsniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • běsniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • běsnit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=běsnit&oldid=72487838"