From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
brečení n
- verbal noun of brečet
- cry, crying (shedding of tears)
- Synonyms: pláč, brekot, brek, bek
Declension of brečení (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
brečení
|
brečení
|
| genitive
|
brečení
|
brečení
|
| dative
|
brečení
|
brečením
|
| accusative
|
brečení
|
brečení
|
| vocative
|
brečení
|
brečení
|
| locative
|
brečení
|
brečeních
|
| instrumental
|
brečením
|
brečeními
|
- brečení in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- brečení in Internetová jazyková příručka
