Inherited from Proto-Slavic *dějanьje. By surface analysis, dít + -ení.
dění n
- verbal noun of dít (“to happen”)
- events, affairs
Declension of dění (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
dění
|
dění
|
| genitive
|
dění
|
dění
|
| dative
|
dění
|
děním
|
| accusative
|
dění
|
dění
|
| vocative
|
dění
|
dění
|
| locative
|
dění
|
děních
|
| instrumental
|
děním
|
děními
|
- dění in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dění in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dění in Internetová jazyková příručka
