donucení

Czech

Etymology

From donutit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdonut͡sɛɲiː]

Noun

donucení n

1. verbal noun of donutit
2. coercion

Declension

Declension of donucení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	donucení	donucení
genitive	donucení	donucení
dative	donucení	donucením
accusative	donucení	donucení
vocative	donucení	donucení
locative	donucení	donuceních
instrumental	donucením	donuceními

Further reading

• donucení in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• donucení in Internetová jazyková příručka