hubitel

Czech

Etymology

From hubit (“to exterminate”) +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦubɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl
• Hyphenation: hu‧bi‧tel

Noun

hubitel m anim (female equivalent hubitelka)

1. exterminator

Declension

Declension of hubitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	hubitel	hubitelé
genitive	hubitele	hubitelů
dative	hubitelovi, hubiteli	hubitelům
accusative	hubitele	hubitele
vocative	hubiteli	hubitelé
locative	hubitelovi, hubiteli	hubitelích
instrumental	hubitelem	hubiteli

Related terms

• hubení n
• hubit impf
• hubnout impf

 

See also

• ničitel

Further reading

• hubitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hubitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hubitel in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz